DEFINITIVNÍ KONEC TOHOTO BLOGU!

Důvod je jasný,MY CHEMICAL ROMANCE už ráda nemám.Začala jsem teď poslouchat SYSTEM OF A DOWN.Blog nesmažu ale prostě už nebudu přidávat žádný články...

Staň se My Chemical Romance FAN! - TADY
HLASUJ! - MCR nebo BFMV?

Gerard o Desolation Row

28. ledna 2009 v 14:52 | Domčiča |  Rozhovory
Gerard se na oficiálce rozpovídal o "Desolation Row". Čtěte:
Jupí, máme nový song!
Vlastně to není úplně tak nový song, je to cover, ale je to první muzika, kterou jsme natočili od Black Parade. Právě teď se chystáme začít pracovat na nové desce a já si řekl, že se tu zastavím a trochu promluvím o tracku, o jehož nahrání pro film 'Strážci' Zacka Snydera jsme byli požádáni. Výsledek je k dostání třeba tady.
Nejdřív bych chtěl zdůraznit, že jsme ještě nikdy písničku pro film nenahrávali. Několik naších songů se objevilo v trailerech nebo při závěrečných titulcích, ale protože jsme většinou byli dost zaneprázdnění nahráváním nebo koncertováním, na nic takového ani nebyl čas. I při téhle příležitosti to bylo dost natěsno, protože jsme ji dostali ještě před koncem posledního turné. Už předtím jsme měli několik nabídek, jejich načasování však vždycky nebylo dobré, ale hlavně žádný projekt předtím pro nás nebyl ten pravý, a tak jsme s díky odmítli. Ale když jsme dostali možnost nahrát song od Boba Dylana, což je můj velkej oblíbenec, a navíc pro filmovou verzi nejlepšího komiksu všech dob, neváhali jsme ani vteřinu.


Někdy se novináři ptají muzikantů, která deska nebo hudební zážitek, třeba koncert, je ovlivnil natolik, že chtěli dělat muziku. A lidi většinou zmíní nějakej singl nebo show, co proběhla v nějakým sklepě a změnila jim život, přivedla je k punk rocku nebo ovlivnila jejich pohled na svět. Pro mě tak zásadní byli 'Watchmen' - bylo mi patnáct, zrovna jsem objevoval The Misfits a jejich "Walk Among Us" a přitom jsem četl první kapitolu komiksu - právě tenhle moment můžu označit za zlomový, který formoval moje názory a estetiku, dokonce i způsob, jakým jsem se oblíkal - ne že bych se procházel chodbami ve špinavým hnědým kabátě - ale určitě jsem si začal vybírat víc antispolečenský oblečení, jako vojenskou bundu, kterou jsem si koupil poté, co jsem asi podvacáté zkouknul 'Taxikáře', film, ke kterýmu mě přivedl komiks. Takže můžu říct, že je tenhle projekt pro mě i kapelu moc důležitý.
Začalo se o něm mluvit někdy v době Projekt Revolution. Pamatuju se, že jsem po telefonu mluvil se Zackem, kterej byl stejně nadšenej jako já, byli jsme zrovna někde uprostřed pouště na cestě za dalším vystoupením. Mluvili jsme o komiksu a on chtěl vědět, jak by se mělo k tomu songu přistupovat, a já řekl, že dobrým podnětem by byl Jim Carroll, což je autor knížky "Rváčův deník" a taky skvělý muzikant. Na albu 'Catholic Boy' má písničku s názvem "People Who Died", kterou já i Frank milujem - Frank ji nikdy neopomene zařadit na náš "Front Of House Mixes", kterej jste mohli slyšet při výměně setu během našich koncertů. Zack na to hned přistoupil, sám dokonce použil zmiňovaný song na konci svýho remaku 'Úsvitu mrtvých', na což jsem úplně zapomněl, a přitom jsme byli s kapelou na premiéře a hrozně se nám to líbilo. Takže tón byl udán a když přišlo na délku, chtěl Zack zachovat plnou verzi Dylanovy písničky.
Já sám se považuju za Dylanova velkýho fanouška, a to zvlášť po spolupráci se Scottem Alliem, kterej ze mě udělal fandu ještě většího. Přiznám se, že jsem ten song nechtěl vůbec nijak měnit, ale zjistil jsem, že kvůli novýmu přistupu a agresivnější podobě coveru budu muset. Prostě to nešlo udělat tak, aby to znělo jako lacinej punkovej song a přitom to mělo deset minut - myslím, že není možný zachovat tu energii po celou tu dobu aniž by vás to nezačalo nudit. Žádnej song od Ramones netrvá déle jak tři minuty a má to svůj důvod. Brnkej dokud si nevykloubíš zápěstí. Rychle a sakra usilovně!
Takže jsem seděl v jednom arizonským hotelu a udělal hrubou úpravu, přitom jsem věnoval velkou pozornost slovům - několik oblíbených veršů vypadlo a já tam nechal jen ty, který podle mě v komiksu reprezentují Alana Moorea. Pak jsme ten song hráli na zvukovkách, což nás bavilo natolik, že jsme se rozhodli hrát ho live, abychom se správně naladili na nahrávání.
Počáteční tracking vznikl v Nashvillu, pak to na chvíli zamrzlo. Poté jsme viděli část filmu a já si uvědomil, že nejsem spokojený se zpěvem a taky jsme měli pocit, že i z kytar můžeme vytřískat víc. Požádali jsme proto našeho kamaráda Riche Costeyho, aby nám pomohl nahrávku dokončit a získat novej sound, což taky udělal, v New Yorku v Electric Ladyland, a díky použití starýho dobrýho Marshalla Plexi jsme získali zvuk podobnej Sex Pistols. Byla to bomba.
A to je vlastně celej příběh. Jsme na ten song moc pyšní a jsme nadšení, že ho konečně uslyšíte i vy.
Hurm (aneb výraz, který používá Rorschach, postava z 'Watchmen', když se zamýšlí:-))
G

PS: Speciální poděkování patří Bobu Dylanovi, který nám dovolil upravit jeho song. Díky mu patří i za to, že se na nás nenaštval, když jsme vysekali některý z těch nejlepších slov, jaký kdy byly napsaný.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

My Chemical Romance nebo The Used?

My Chemical Romance 91.3% (42)
The Used 8.7% (4)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama